Květen 2009

je to se mnou těžký

22. května 2009 v 23:05 | jana
Žiju. Taky píšu konečně zase diplomku, i když večery po uložení Marušky ubíhají až moc rychle, a neudělám tolik, kolik jsem si předsevzala.
Mám pořád velký břicho. Nevadí mi, že je ošklivý, ale zmenšit by se mohlo... bohužel mě ještě čas od času při cvičení bolí napravo jizva, tak nevím. To mě znervózňuje, a tak toho ani moc nenacvičím. No ale už se mě dlouho nikdo nezeptal, jestli nejsem těhotná, tak to snad nebude tak zlé.
Na krabičku odpadových darů asi kašlu. Vytvořila jsem takovou krabici (beztak takový postup radí všechny možné časopisy o bydlení...) kam jsem ty poklady naskládala, a naštěstí disponujeme volným půdním pokojem, který se nehodí k obývání, ale jako depozitář nešťastných předmětů slouží dobře. Takže je to tam. Jestli obsah krabice poputuje do popelnice nebo třeba do bazaru, se uvidí. Nebo třeba dostanu ještě nějaký šílený nápad, co s nimi.

Dnes nás navštívila moje babička s dědou. To zase bylo něco.
"Jak je možný, že jí jenom mlíko? To snad není pravda!"
"Ty jí nedáváš polívky a šťávičky? Musíš jí dávat mrkvovou šťávu oslazenou cukrem."
"Nebudu přece miminu sladit jídlo cukrem..."
"Já věděla, že to s tebou bude těžký...".

Atakdále :). Ale i jsme se pobavili.
"Musíš to ale tomu dítěti dávat opatrně, abys jí nezkazila žaludek. My víme, co je to zkazit dítěti žaludek. Jednou jsem uvařila Slávkovi (můj strejda) květákovej mozeček. Celý odpoledne pak nežral. Byl od něj pokoj..." :-D

Dále jsme se dozvěděli, že Maruška trpí tím, že nemá doma čepičku, je tedy odsouzená k rýmě, pláči, bolesti a my k nočnímu bědování a nevyspání...

Chci dělat víc panenek z modelovací hmoty, ale potýkám se s technickými problémy. Třeba šicí část... Nevím, jak na to. Jak to udělat, aby to nebylo tak časově náročné, ale zároveň funkční a dobře vypadající. A kde vzít látky... A taky jak udělat další věci. Musím to promyslet.

A brzo začnu zase malovat, mám do toho velkou chuť.



krabička štěstí

7. května 2009 v 19:35 | jana
Vymyslela jsem při úklidu takovou věc. Trápí mě totiž množství využitelných, avšak nevyužitých předmětů v naší domácnosti. Takže mi přišela na mysl taková poštovní recyklační akce. Nevím, jestli to vůbec má nějakou budoucnost, Kač myslí, že to nemůže fungovat moc dlouho. No, základní myšlenka je tato: dát do balíčku věci, které jsem našla při uklízení a už je nepotřebuju a poslat někomu známému. Byly by to funkční, snad i celkem pěkné věci, které já nechci, ale někdo jiný by mohl. Ten známý by si mohl z balíčku vzít, co by chtěl, něco svého podobné kvality tam třeba přidat a zase poslat. Co si o tom myslíte? Je v tom nějaká logická chyba? Přemýšlela jsem, kolik by si toho kdo mohl z balíčku vzít a kolik tam toho dát, aby bylo co posílat, ale asi by si prostě každý vzal, co by chtěl, a dal tam taky, co by chtěl. Když by si někdo vzal všechno, tak by to nevadilo. Nevím, jestli to není vyloženě kravina :).

odborníci neví

1. května 2009 v 21:48 | jana
Tak jsem si dneska pročítala jednu knihu o těhotenství a porodu, kterou chci vrátit majitelce, a na co jsem nenarazila.
"Odborníci stále nevědí spoustu věcí. Například proč matky dětí narozených v srpnu mají nejmenší pravděpodobnost, že budou postiženy toxémií (pozdní gestózou, poruchou třetího trimestru, projevující se funkčními změnami v oblasti cév a ledvin). Největší nebezpečí této zdravotní komplikace hrozí ženám, které rodí v prosinci a zimních měsících..."
No tak odborníci sice nevědí proč to tak je, ale mohli mi říct, že to tak je, a ušetřila bych si možná spoustu starostí a problémů, které mám dodnes. :) Jo jo, rodila jsem v prosinci a měla jsem pozdní gestózu.
No ale i přes úskalí se máme moc dobře, válíme se po zemi a hrajeme si s krejčovským metrem :). Chechtáme se a nic nám nechybí.