Prosinec 2008

nová panenka

18. prosince 2008 v 17:07 | jana
Tak tohle je první ze dvou nových panenek. Je to trochu taková holčička :-). Brzy bude hotová druhá. Ukázalo se, že vyrábět dvě postavy najednou je časově výhodné.

Ráda bych se naučila nějak líp fotit...

v noci

16. prosince 2008 v 14:51 | jana
Co dělám poslední dobou v noci? Samé zajímavé věci. Lehnu si na záda, po chvíli už nemůžu dál, tak si lehnu na pravý bok. Za chvíli už to nemůžu vydržet, tak si lehnu na levý bok. Ihned mě začne něco někde bolet (levý bok není většinou dobrý nápad). Horkotěžko přesouvám své těžké tělo zase na záda. Tohle dělám několik hodin. Pak se mi začne chtít na záchod, tak jdu. Pak se zase točím na posteli a myslím, že z toho zešílím. Do toho mě bolí krční páteř a hlava mi třeští. Občas mě zabolí záda, jindy břicho. Jindy mě někdo někam kopne, ale většinou naštěstí spí. Nohy mám jako koule. Pak někdy musím ještě jednou na záchod. Cestou se zahlédnu v zrcadle a vypadám jako zombie.
Zkrátka, spát v noci se nedá. Jsem s tím už celkem srovnaná a nepanikařím. Poslouchám Kače, jak spí, když ho zrovna moje točení nebudí. Čekám na ráno. Občas se mi k ránu podaří usnout. Kolem šesté začínají jezdit auta, a to vím, že je vyhráno a noc je skoro za námi.

výročí

14. prosince 2008 v 17:32 | jana
Dnes máme s Kačem 6 let výročí svatby. Nijak to neslavíme. Chtěli jsme jít na procházku, ale nešli jsme. Celý den mě také příšerně bolela hlava, až teď je to lepší. Mám chuť na něco, ale nevím na co. Kupodivu nemám až tak moc chuť na sladké, což jsem netušila, že se někdy stane. Spíš něco jako okurky, hermelín... no ale nevím! Nebudu mít pokoj, dokud to nesním, ale co by to mohlo být?!
Také jsme nedávno viděli vynikající komedii Larse von Triera "Kdo je tady ředitel". Je to něco dost neuvěřitelného a doporučujeme!
Chystám dvě nové panenky! Přemýšlela jsem je dělat z jiného (vhodnějšího) materiálu, ale je hrozně drahý... Možná to časem ale aspoň vyzkouším.

Zrušme dárky! (ne vánoce)

11. prosince 2008 v 21:47 | jana
Na vánocích mám ráda: stromek, ozdobičky, procházky v zimě venku a pak návrat do tepla, pojídání cukroví, řízků/kapra (i když při představě porcování a kostí bych letos upřednostnila rybí prsty/filé...), bramborového salátu, vánočky, trošku koledy... a tak! Nemám ráda řešení dárků.

udělejte si dítě!

10. prosince 2008 v 18:45 | jana
Jak bude vypadat naše dítě? Díky internetu je to již jasné :-).

panenka pro Báru a Santa

9. prosince 2008 v 18:40 | jana
Dnes se moje první panenka dostala k nové majitelce... bylo trochu zvláštní vyrábět tuto panenku, protože byla na objednávku. Je to tibeťanka, což poznáme podle šikmých očí a tyrkysových šperků :-).

zvěř

6. prosince 2008 v 19:49 | jana

Najdi pět rozdílů!

6. prosince 2008 v 10:16 | jana




kultura

4. prosince 2008 v 17:18 | jana
Včera jsme byli v Divadle v Dlouhé na hře Vějíř s broskvovými květy. Je to myslím moje poslední křeč v pokusu o kulturní doplnění před nastávajícím obdobím. Končím již s kulturou. Je to přece jen fyzicky dost náročné. Představení bylo fajn, i když jsem ho měla trochu zkalené tím, že jsem při něm dostala tzv. syndrom neklidných nohou, takže jsem sebou musela pořád šít, protahovat a zatínat nohy... nepěkná věc. Ale po sérii zklamání z Národního a z Doxu jsem s naší divadelní akcí spokojená. Divadlo v Dlouhé je vynikající, byla jsem v něm už mockrát a vždycky mi to přišlo moc podařené. Hra, na které jsme byli, je stará čínská hra ze 17. stol. o lásce, válce a střídání dynastií - historická část pro mě byla ovšem značně nepřehledná. Ale prý je to normální.

Rune Guneriussen

2. prosince 2008 v 13:49 | jana


plavky

1. prosince 2008 v 19:16 | jana
Tak jsem si dneska na nějakém těhotenském fóru četla, co s sebou mít do porodnice, a jedna ženská tam psala, že měla sbalené plavky pro budoucího otce!!! Džízys (jak by řekla Jane)! Co všechno se člověk nedozví! Na druhou stranu, aspoň by měl Kač možnost se předvést ve svých nových módních plavečkách, no ne? Jsem zvědavá, co za kuriozity ještě objevím. Taky jsem si hledala, jak poznat, kdy mám jet do porodnice, aby to nebylo moc brzo. A objevila jsem super návod. Prý se má jet ve chvíli, kdy rodička nemůže pro bolest mluvit. Tak tu správnou chvíli snad nějak poznáme :-).