Listopad 2008

oční příhody

26. listopadu 2008 v 20:23 | jana
Dneska jsme si s Kačem téměř ve stejnou chvíli odrovnali každý svoje pravé oko. Kač si ho napíchl na větvičku, která se mu dostala pod brýle, když vstupoval do vrátek, a já jsem si promnula oko, když jsem jedla jabko, čímž se mi části toho jabka dostaly do oka... Chvíli mi ale trvalo, než jsem zjistila závažnost mého očního problému, pořád jsem myslela, že tam mám jen nějaký malý drobeček. Při vaření večeře jsme na sebe svorně poulili naše zarudlé bulvy.

Měla jsem sen,

26. listopadu 2008 v 16:27 | jana
jak jsem v porodnici (překvapivě :-) a místo dítěte mi přinesli igelitový pytel plný vody. Na něm byly nějaké popisky, jakože je to to dítě. Přišlo mi fajn, že jsem neměla žádné bolesti a nic, ale i tak mi to s tím pytlem bylo trochu divné... Navíc mě s ním nějak nechtěli pustit domů, i když prý bylo všechno v pořádku.
Mám strašnou chuť si na sebe koupit nějaké pěkné oblečení, jak teď nosím pořád ty stejné hrozné hadry. Jenže si právě nic koupit nemůžu. Taky přemýšlím nad novými zimními botami, ale pokaždé, když zapadnu u nás na dvoře při otvírání brány do bahna, tak si to zase rozmyslím. Bude ze mě asi nadále šupák.
Dneska jsem pekla nějaké cukroví, ale výsledek teda uspokojivý moc není. Linecké ve tvaru srdíček se roztekly, nevím proč. Vykrajovala jsem to jedním tvarem, ale vyšlo mi z toho tolik různých srdcí, že poslepovat to ve dvojicích bylo celkem složité. Jisté ale je, že pečení cukroví mě hrozně baví. I Kač se touto mojí aktivitou zdál být potěšen, takže možná bude nějaké pokračování.
Budeme mít třídní sraz s gymplem. Myslím, že jsem ještě na žádném našem srazu nebyla. Moc ráda bych spolužáky viděla, jenže to bude asi týden před porodem. A minimálně dvě hodiny vlakem plus přestup. Takže to moc nevidím. Taky bych musela u někoho přespávat. Ach jo.
Zařekla jsem se včera, že už neotevřu žádný "humorný" mail, přišlý od táty, mámy, bráchy. Poslední dobou se všichni překonávají. Táta včera poslal cosi, so mělo v názvu vývoj člověka nebo co, tak jsem si říkala, ha, posílá něco něžného o miminkách těhotné dceři... Pár obrázků plodu po týdnech vývoje tam sice bylo, ale zakončeno plodem po osmnácti letech ve formě sexbomby v punčochách a podprsence... no že já se tím zabývala! :-) Končím s tím a od teď všechno ihned mažu.
Viděli jsme nového Bonda, a i když akce celkem fajn, tak je to stejně na mě nějaké moc vážné a drsné. Dřív měli Bondi v sobě humor a zdálo se mi to o dost zábavnější. Dnešní akčňárny holt srandě nepřejí.

DOX

22. listopadu 2008 v 20:26 | jana

taška na dovolenou

21. listopadu 2008 v 16:20 | jana
Radilo mi několik lidí, že bych si už měla tzv. balit tašku do porodnice. Jenže je tu jeden problém: nemám tu tašku!
Také jsem ode dneška oficiálně na dovolené. To je fajn. Nemusím se cítit provinile, až budu sedět v křesílku, popíjet drinky, jíst ústřice a nosit pěkné oblečení... nebo tak něco.
Kač shodil koziče z okna a zlomil mu parůžek. Hledali jsme ten parůžek, ale nenašli.

co mě rozesmálo

20. listopadu 2008 v 14:41 | jana
I přes dobře míněné rady čtu těhotenské stránky :-). Dneska jsem našla tohle, a přišlo mi to celkem vtipné... i když možná jen pro těhotné, nevím.

Tyčinka do Číny

19. listopadu 2008 v 10:02 | jana
...nebo do číny?

Poslouchali jsme s Kačem Tyčinku do Číny a trochu jsme i tancovali. Kač tancoval teda víc, než já. Koho by napadlo, že na stará kolena budu objevovat Psí vojáky? V patnácti jsem v tomhle byla dost out. Víte někdo, proč tyčinka a proč do Číny? Napadlo nás, že se možná jedná o propisku "čínu" - tenhle výklad se mi zdá docela přiměřený, ale nevím.
Už mě zase dere ta věc s dárkama. Naprosto nemám žádný nápad, co komu dát. Asi to nebudu ale přehánět. A bude to zase trapné, až dostanu krásné hodnotné dary a sama dám mrzké pitominky. Vkládala jsem naděje do Ikey, kam jsme v pondělí jeli, ale byl to hodně blbý nápad. Se ví, že tam ve svátek byla celá Praha. Nebylo kde zaparkovat, v restauraci nebylo si kde sednout a při průchodu člověk zakopával o davy, které se valily všema možnými směry. Takže jsme nákup omezili na nutné minimum a koukali odtamtud co nejrychleji zmizet. Celé to bylo nepříjemné a stresující. A dárky nemám samozřejmě žádné. Asi budu nadělovat jablíčka a oříšky.

Navštívili jsme

18. listopadu 2008 v 18:55 | jana
Magdu a její malé miminko Filípka. Filípek hodně brečel a Kač na mě přitom vrhal všeříkající pohledy. Fascinuje mě, že miminka jsou buď chlapečci, a nebo holčičky. Jen tyhle dvě varianty, a vždycky jedna z nich. Zdá se mi to nějak málo, nebo co. Jako v tom dialogu Woodyho Allena a Diane Keaton z filmu Láska a smrt, když Soňa říká Borisovi, že by chtěla mít 3 děti a Boris na to, že samozřejmě: od každého pohlaví jedno. :-)

naháč

15. listopadu 2008 v 21:27 | jana
"Mám uvnitř sebe nahého člověka!", řekla jedna americká herečka na otázku, jestli ji to už v 8. měsíci těhotenství zmáhá jako většinu ostatních žen. "A to je skvělé, mohla bych to dělat každý den celý život!" :-)
Taky se svěřila se svým porodním plánem: "Můj plán je následující: dítě je uvnitř a musí ven. A to rychle." Myslím, že to je celkem solidní porodní plán :-).

těhotenský zápisníček

12. listopadu 2008 v 16:59 | jana
Začala jsem cvičit. A taky jíst víc zeleniny. Moje zvětšené těleso mě k tomu donutilo.

Janul blog vypisuje "soutěž"!

12. listopadu 2008 v 11:05 | jana
Jelikož se blíží vánoční čas, rozhodla jsem se uspořádat malou vánoční "soutěž". Jako bych neměla jiné věci na práci :). Ale hned uvidíte, že já osobně budu mít u této "soutěže" té práce nejmíň.

chcete vidět naši vytuněnou postel?

10. listopadu 2008 v 22:31 | jana
Zde jest:
A napravo konečně visí obrázek z bazaru! (Je to trochu rozmázlé, koukám...)

co je u nás nového

10. listopadu 2008 v 17:25 | jana
Přijeli rodiče+bratr, za účelem práce. Nenechala jsem je ani chvilku oddychnout. Potřebovala jsem v bytě vyřešit pár záležitostí, takže během několika málo hodin udělali mnoho práce:

segedín

7. listopadu 2008 v 19:39 | jana
Už několik dní jsem měla strašnou chuť na segedínský guláš.

růžové vlasy

6. listopadu 2008 v 15:33 | jana
Zajdi, matičko, do komory, jsou tam ty ruce naší Dory...

procházka mlhou

4. listopadu 2008 v 21:49 | jana

Zamilovaní Indové

2. listopadu 2008 v 19:40 | jana
Šli jsme na barokní operu od francouzského souboru Les Arts Florisants: J. F. Rameau - Zamilovaní Indové. Konkrétně já jsem se těšila jak malé dítě, ale měla jsem si předem zjistit, na co přesně jdeme. Mysleli jsme totiž (proč viz ukázka), že půjde o výpravnou podívanou s kostýmy, tancem, scénou... Když jsme se ale vydrápali na 2. galerii Národního divadla, zjistil Kač, že na pódiu jsou jenom židličky. Trochu nám opadla nálada, ale pořád jsme doufali, teda hlavně já, že prostě někdo ty židličky brzo uklidí, soubor se převlékne ze sak do indiánských převleků a nastane akce! K tomu ale nedošlo, protože jsme prostě šli na koncertní provedení opery. Což sice není špatné, ale bez Indiánů a choreografie to je řekla bych tak 20% zážitku. Samozřejmě, že jde v podstatě o prd, chtěli jsme operu, měli jsme operu. Ale byla jsem z toho trochu zklamaná. Kač mi doporučuje reklamovat lístek, ale myslím, že bych neuspěla. Navíc nemám asi žádnou šanci vidět jiné provedení, než tohle. No ale jsem ráda, že jsme s Kačem vyrazili, dlouho jsme nikde spolu nebyli. Máme ještě v plánu navštívit novou galerii v Praze Dox, o které jsme se dočetli v Respektu. Uvidíme, kdy se k tomu dopracujeme.

Tak a tady je ukázka z youtube, kterou jsme shlédli před představením a která nás tak namlsala. Tohle jsme v Praze opravdu neviděli: